Jak radit a pomáhat dětem, abychom my (ani ony) nezešíleli

Datum publikace: 13. 10. 2015
Periodikum:
svobodauceni.cz
Milujeme své děti. Chceme je chránit. Chceme pro ně jen to nejlepší. Nechceme, aby opakovaly naše chyby.

Jsme na téhle zemi déle než ony a máme více zkušeností než ony. A tak jim nabízíme radu a pomoc, o kterou nežádaly a kterou nechtějí. A ony ji odmítají a nebo ignorují. A původně dobrý úmysl často přeroste v nepříjemnou konfrontaci.

Snaha pomáhat dětem se často mění v peskování. Snažíme se je natáčet správným směrem na každé křižovatce, zabránit všem jejich pádům a nebo je alespoň zmírnit. Některé děti bohužel podlehnou tomuto tlaku a přestanou samostatně myslet. Spoléhají se pouze na dospělé, kteří za ně řeší každý problém a určují jim každý krok. Většina dětí naštěstí nátlaku rodičů odolá. Odmítají být pouze loutkou, raději udělají chybu a nesou nepříjemné následky než by prostě udělaly to, co jim někdo poradí.

Matka Příroda ví, že nemůžeme naše děti ochránit před všemi nástrahami, které život přináší. Nemůžeme jim celý život stát za zády a předvídat všechna rizika. Cesta se stále mění, nikdo ji opravdu nezná, i když po ní šel už stokrát. Děti se musí naučit, jak se ubránit samy, a proto jim musíme umožnit samostatné rozhodování. Musejí dělat chyby a naučit se z nich, jak zvládat nebezpečí a jak se vyrovnat se zklamáním. Matka Příroda – nebo proces přirozeného výběru – vybavil děti odolností vůči naší snaze je kontorolovat. Dětské „období vzdoru“ není žádná náhoda, už od dvou let se děti snaží upevňovat svoji pozici ve společnosti.

 

Celé znění zprávy najdete na https://www.svobodauceni.cz/clanek/nevyzadane-rady-2.

> další zprávy z médií

Související článek na portálu Šance Dětem: